Historie SDH Žirovnice: Od prvních krůčků k pevným základům
Podobně jako jiná města, byla i Žirovnice v minulosti postižena častými a ničivými požáry. Před rokem 1877 prováděli občané protipožární ochranu sami podle purkmistrovských nařízení a vlastních regulí. Již před rokem 1876 město zakoupilo první jednoduchou dřevěnou stříkačku.
Zlomem se staly velké požáry v letech 1852–1853 a následně v roce 1874, při nichž vyhořelo celkem 112 domů z tehdejších 250 stavení. Tato katastrofa vedla k tomu, že se skupina uvědomělých občanů začala vážně zabývat myšlenkou na založení organizovaného sboru. Zejména v čase vánočním roku 1876 přesvědčili tito jedinci další spoluobčany o nezbytnosti hasičského sboru.
Založení sboru a první kroky
Na své první výborové schůzi dne 26. února 1877 již pracoval dříve zvolený prozatímní čtyřčlenný výbor ve složení:
- František Brabec
- František Bystřický (kupec)
- Antonín Emmer (barvíř)
- Antonín Valenta (zámečník)
Tomuto prvnímu výboru se podařilo z 52 uvědomělých občanů oficiálně založit Sbor dobrovolných hasičů. Cesta to však nebyla lehká. Když sbor 7. srpna 1881 požádal městskou radu o stálou subvenci, byla jeho žádost z „byrokratického nepochopení pánů konšelů“ zamítnuta.
Éra svépomoci
Členové se nenechali odradit a rozhodli se pro svépomocné akce. Rozšiřovali řady přispívajících členů a získávali podpory, kde se dalo. Pokladnu plnili i výdělky vlastní hasičské kapely. Například na umoření dluhu za stejnokroje kapely byl ponechán celý výtěžek z plesu konaného 1. února 1882. Tato strategie se vyplatila – v roce 1883 měl sbor v pokladně hotovost 102 zlatých a 81 krejcarů.
Výcvik a první technika
Tehdejší velitel Josef Brdlík dbal na pravidelný výcvik. Aby zefektivnil cvičení, navrhl systém, kdy jeden týden cvičili „lezci“, druhý „stříkačníci“ a třetí týden všichni společně.
V roce 1884 čítal sbor 46 činných a 27 přispívajících členů – „tedy suma sumárum 73 hasičů“. Na valné hromadě v roce 1885 se sbor dozvěděl radostnou novinu: pojišťovna Slávie obdarovala sbor novou stříkačkou. Pracovní úsilí rostlo, ale paradoxně jej nebylo kde vyzkoušet, neboť po celý rok 1885 v Žirovnici nehořelo.
První velký zásah a hořké zkušenosti
Hasičská služba byla dobrovolná a nebezpečná, o čemž svědčí i tehdejší zřízení podpůrné pokladny při Zemské hasičské jednotce pro případ poranění či úmrtí při požáru.
První skutečná zkouška přišla až 29. května 1890, kdy se vznítil vysoký lesní porost ve Stranné. Ačkoliv hasiči nebezpečí omezili, setkali se s nevděkem. Jednatel sboru si tehdy do kroniky ironicky poznamenal:
„…ač nebezpečí hrozilo a členy našimi omezeno bylo, nedostalo se nám k žádosti naší, by přítěž ke stříkačce zaplacena majitelem lesa, a ani nějaké odpovědi… jest to ukázka, s jakou neznalostí občané ke spolkům hasičským se mají…“